Vzkvétání myšlenek...

21. listopadu 2010 v 10:40 |  Zápisky duše
candle
Je to přesně dva týdny, co jsem založil tento blog a je to přesně dva týdny, co jsem zde uveřejnil první článek. Uběhli už dva týdny. Dva týdny bez článků na tomto blogu. Moc se vám omlouvám, že jsem tady ty dva týdny nebyl, ale nějak nebyly nápady ani chuť sem něco psát. Ale nechme minulost minulostí.
Přemýšlel jsem a... začínám se těšit na zimu. Advent. Vánoce. Sníh. Na začátku září ještě při pomyšlení na zimu mi přeběhl mráz po zádech, ale teď - na konci podzimu - se na zimu začínám strašně těšit. Nevím sice proč, ale jednoduše se těším. Taková ta vánoční pohoda. Svíčky. Štědrý den - 24. prosince. První sněhové vločky. Zasněžená krajina. Ve svých příbězích už budu zase všude montovat sníh.
A aby jste neposlouchali pouze tyto výlevy mé těšící se duše na sníh, rozhodl jsem se, že vám sem dám přečíst jednu mojí krátkou slohovku do školy za kterou jsem sklidil od učitelky chválu v podobě něčeho toho, co mi říkáte i vy. Snad se bude líbit... 


Procházel jsem se lesem a poslouchal tichý zpěv stromů. Rozuměl jsem jim jako nikdy předtím. Do tváří mi narážel slabý ranní větřík a pohrával si s mými vlasy. Vyšel jsem na sluncem nasvícenou louku a pohlédl k nebi. Zahlédl jsem obrovskou modrou tečku, jak si poletuje nad lesem. Ersio, drak z rodu Drienů. Drak, jehož jsem před několika lety objevil v Temném lese jako velké modré vejce. Je to však přespříliš zdlouhavý a složitý příběh, než abych ho mohl vyprávět. Ale jedno můžu s jistotou říci. Všechny chvíle strávené s tímto úžasným drakem jsou nezaměnitelné. Cítím v něm oporu a důvěru. Moc toho sice nenapovídá, ale za to je to úžasným posluchačem. 
Silný poryv větru mě vytrhl z mého zamyšlení a já se vrátil zpátky do skutečnosti. Přede mnou stál Ersio v celé své kráse. Převeliká křídla. Dlouhý ocas. Celé jeho obrovské tělo. Byl zbarvený do tmavě modré barvy, mé nejoblíbenější.
Proleťme se… pobídl mě a já se s radostí vyšplhal na dračí mohutný hřbet a pevně se chytil ostnů na jeho krku. Cítil jsem, jak se připravuje k vzletu. Přikrčil se, odrazil, máchnul dvakrát svými křídly a objevili jsme se vysoko na obloze.
Letěli jsme krajinou. Z výšky jsme zahlédli několik malých vesnic a lidé v nich vypadali jako malinkatí trpaslíci. Přeletěli jsme nad pohořím Hron a zahlédli i několik z nejvyšších hor této země. Nechávali jsme se unášet větrem. Přál jsem si, aby tento let nikdy neskončil… 

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caddy Caddy | Web | 22. listopadu 2010 v 20:16 | Reagovat

Moc děkuju za komentář :-)

Taky se mi líbilo, jak tam dali i vtipné scény a film tak trochu odlehčili. Jinak by to nebylo ono :-)

A příběh je moc krásný, líbí se mi popis toho draka!!! :-)

2 Lorane Lorane | Web | 22. listopadu 2010 v 20:27 | Reagovat

Moc pěkný příběh vážně, jsi rozený pisatel:).
Na Vánoce se taky moc hrozně, hlavně jak ty píšeš na tu pohodu a na tu atmosféru.

3 Lady Letty Lady Letty | Web | 22. listopadu 2010 v 20:53 | Reagovat

Děkuji.^^
Mně se to moc líbí, chtělo by to nějaké pokračování. ;)

4 Clarett Clarett | Web | 23. listopadu 2010 v 16:48 | Reagovat

Moc děkuji za krásný komentář k povídce. :-) Povídka je úžasná - isnpirovaná Eragonem, že? :) Draci, modrá vejce... :-D Ale vyprávíš to úžasně - pořád se strašně zlepšuješ. Jen tak dál!

5 Tomisus Tomisus | Web | 23. listopadu 2010 v 17:49 | Reagovat

[1]: Děkuju ;-)

[2]: Vánoční pohoda je nezaměnitelná. :-)

[3]: Tak na pokračování jsem ani nepomyslel. Možná se ho někdy dočkáte. ;-)

[4]: Ano... Inspirovaný Eragonem. :-) A díky.. :-)

6 Clarett Clarett | Web | 24. listopadu 2010 v 19:53 | Reagovat

A mimochodem, ta fotka u článku je skvělá! Nedávno jsem si ji stahovala z DevArtu :-D Původně měla být použitá pro můj design, ale nakonec to dopadlo úplně jinak :D

7 Fial Fial | E-mail | Web | 25. listopadu 2010 v 16:40 | Reagovat

Trošku mi to připomíná Jarního Elfa...

8 Afgreki Afgreki | Web | 28. listopadu 2010 v 15:20 | Reagovat

Vánoce :) Nejsi jedinný, kdo se těší...a sníh? Pár ho už spadlo, ale zatím ani zlomek toho, kolik bych si ho přála. Nemůžu se dočkat pořádné zimní chumelenice :)
A teď k tomu slohu...moc pěkné, i když já fanoušky "eragonských" příběhů nejsem, musím uznat, že po stylistické stránce opravdu dobré! *palce nahoru*

9 Alex Alex | Web | 29. listopadu 2010 v 20:23 | Reagovat

Moje pocity ze zimy jsou dost podobné, taky jsem se jí nejdřív bránila, ale teď mám radost, že přišla, a těším se, až se v povídce dostanu k Vánocům.
Povídka je pěkná a inspirace Eragonem je nesporná:)

10 Lady Letty Lady Letty | Web | 4. prosince 2010 v 17:08 | Reagovat

Nerada otravuji, ale už jsme vážně netrpělivá, jak to je s těmi výsledky soutěže. Koneckonců je už prosinec a pořád nic ^^

11 Nelien Nelien | Web | 10. prosince 2010 v 12:51 | Reagovat

Máš to tu mooc hezký :) Článek je taky pěkný a ta povídka... krásná. Líbí se mi tvůj styl, je takový lehký, nenucený... prostě krása :) Zašla jsem sem skokem mezi učením na zápočet a teď se mi nechce nic dělat, jenom si někam zalézt a vymýšlet příběhy :D No nic, musím se zase vrátit k biflování :(

12 Sai Sai | E-mail | Web | 11. prosince 2010 v 18:40 | Reagovat

To se dá, netěšit se na zimu? Já takový lidi hrozně nechápu. :D Zima je pro mě nejoblíbenější roční období, tu atmosféru jednoduše miluju. Je hrozně inspirativní a ta pravá štědrovečerní atmosféra je úžasná. :)

13 Fial Fial | E-mail | Web | 19. prosince 2010 v 15:07 | Reagovat

...a zmrzat na nádraží s foťákem, to je taky super. No, můžu si za to sám. Ale rozhodl jsem se skončit s lenošením a vrhám se do práce na blogu! Zato tady to nějak zamrzá, stejně jako řeka v našem městě.

14 Mypuln55 Mypuln55 | 23. prosince 2010 v 16:05 | Reagovat

To je blog Tomáše Pacovského ? miliony let sem si s ním nepsal naposledy když hrál cp

15 Fial Fial | E-mail | Web | 24. prosince 2010 v 14:52 | Reagovat

Jj.

16 Clarett Clarett | Web | 31. prosince 2010 v 11:22 | Reagovat

Děkuji za přání; i tobě vše nejlepší! Ať se ti daří! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama